Je důležité o tom přemýšlet. Když se na tebe dívám, tyto oči jsou pro Elohim jako kamera. Nezapomeň, že když něco děláš před mýma očima, oni tě sledují. Měj to vždy na paměti. Ať děláš cokoli, ať říkáš cokoli, oni tě sledují.
Vědomi si toho, co byste měli dělat? Budete se stydět? Budete vážní? Budete zbožní? Ne. Smějte se! Smějte se! Chtějí vás vidět, jak se smějete, jak jste šťastní, jak tančíte a zpíváte. Pokud budete vážní, zradíte Elohim. Oni vás milují.
Každý z vás je potomkem prvních lidí, které stvořili. Ti první lidé, které stvořili, jsou stále součástí vás. Myslíte si, že Elohim v laboratoři stvořili lidi proto, aby byli vážní? Ne. Chtěli mít malé děti, které si hrají, tančí a zpívají. Nikdy vážné. Představte si, že jste v laboratoři, stvoříte živou bytost a ona je vážná a smutná. Zavřete skříňku a odejdete. Prvním štěstím Elohim bylo slyšet první bytost se smát.
Totéž platí pro dnešní matky a otce – když máte miminko, co je pro vás největší radostí? Chcete slyšet, jak se miminko směje. Stejně tak to bylo i u Elohim, když se na nás dívali. Pokaždé, když jste vážní, zrazujete Elohim. Protože oni by nás nikdy nestvořili, abychom byli vážní. Těší je, stejně jako nás, když máme děti, vidět je zpívat, tančit a smát se.
A všichni jsme se narodili jako děti. Nikdy na to nezapomeňte. Všichni jste se narodili jako děti. Jako miminka. Ohromeni světlem, s údivem si prohlížející své ručičky, ohromeni vším kolem. A pak stárnete a zapomínáte. Zapomínáte a stáváte se vážnými. Chtěli byste mít vážné miminko? To by byla hrůza! Nechceme miminko s vážnou tváří – to je hrůza! Všichni přicházejí k té malé postýlce, kde leží miminka, a… a dotýkají se bříška a smějí se! Proč jste přestali smát? Nikdy nepřestávejte. A trénujte to – je to trénink, že? Máte celý život na to, abyste se naučili smát.
Všichni stárneme. Jednoho dne všichni zemřeme. A lidé se vyhýbají rozhovorům o smrti. Udělejte ze dne, kdy zemřete, ten nejzábavnější den svého života. Můžete totiž zemřít i strašlivým způsobem! Moje přání je zemřít se smíchem. Musíš to trénovat. Musíš to trénovat! Připrav se na to, že zemřeš se smíchem. Trénuj to vážně. V tvém životě by neměl být ani jeden den bez smíchu.
Každý den, když jdeš spát, měl by ses zeptat sám sebe – zasmál jsem se dneska? Pokud ne, byl to opravdu špatný den! Ale ještě není pozdě. Před spaním se můžeš zasmát. A odpustit si. Takže se každé ráno, když se probudíš, připrav na to – dneska bude ten den, kdy se budu smát víc než kdykoli předtím v životě. Udělej to! Vážně! Smích je velmi vážná věc. Není to legrace, je to velmi vážné.
Dnes vydělám peníze. Dnes se mi podaří všechno, do čeho se pustím. To je úžasné! Dnes se budu smát víc, než jsem se kdy předtím smál. Hned jak se probudíš, zamysli se nad tím. Udělal jsi to dnes ráno?
A učení Elohim je krásné, protože řekli: „Smějte se bez důvodu.“ Je to tak snadné. K smíchu nepotřebujete žádný důvod. Stačí být naživu. Je tak legrační být naživu. Je to legrační! Měli bychom být součástí země, prachu, a přesto jsme naživu. Zvlášť já, v mém věku – každé ráno, i dnes ráno – páni, já jsem pořád naživu! Je to neuvěřitelné! Když jsem byl mladý, byl jsem si jistý, že zemřu před padesátkou. Byl jsem si tím jistý! Nevím proč. A pak, po sedmdesátce, jsem si řekl: „Páni, už bych neměl být naživu.“ Dostávám tisíce dopisů od lidí, kteří píšou, že mě zabijí. Mnoho lidí mě chce zabít. Počítám s tím. Nestává se to, ale necítím z toho žádnou frustraci. Užívám si každou minutu.
Když je člověk mladý, je to trochu těžké. Čím více stárne, tím více se to stává možným. Když je člověk mladý, má iluzi, že má věčný život. Musím ale říct, že v 80 letech vím, že můj čas na Zemi je omezený. A ten pocit, že smrt je tak blízko – možná, vždy možná – činí život krásnějším.
Kdybyste se probudili a věděli, že vám zbývá 50 let života, no páni! Mohli byste mít dokonce i smutný den. Mohli byste být v depresi. Mohli byste se pokusit sehnat lepší byt. Máte cíl. Ale když dosáhnete 80 let, jediným cílem je být šťastný – právě teď. Nemám před sebou dalších 50 let života na Zemi. Nevím, kolik mi zbývá – rád bych to věděl, že? To nevíme. Ale jsem si prostě jistý, že jeden den bude ten poslední. Pro nás všechny. Jedna hodina bude ta poslední. Jedna minuta bude ta poslední. Budete mít jednu poslední minutu.
Ale všichni si říkáme: „Ach, to je až v budoucnosti.“ Je možné, že je to právě teď. Takže, strávíte tu poslední minutu v úzkosti? A pak strávíte poslední minutu svého života v úzkosti. Ale pokud se zasmějete, ta minuta bude kouzelná. Takže, chcete strávit poslední minutu svého života smíchem?
V každém sportu jste dobří, pokud cvičíte, pokud na sobě pracujete. Abyste byli dobří tanečníci, musíte cvičit. Abyste byli dobří hudebníci nebo zpěváci, musíte cvičit. V každé činnosti je trénink klíčem. Abys tedy v poslední minutě svého života mohl smát se jako blázen – protože to přijde náhle –, nesmíš být překvapený. Musíš být připravený. Tak cvič. Prožij každou minutu svého života, jako by byla ta poslední.
Tak se smějte. Smějte se, dokud jste naživu. Pokud si ovšem nezasloužíte věčný život na planetě Elohim, po smrti se už smát nebudete moci. Tak se smějte, dokud jste naživu, právě teď!
A uvědomte si, že se všichni připravujeme na smrt, úplně všichni. Nikdy si nemyslete, že nejblíže ke smrti jsou ti nejstarší. Mnoho lidí ve věku 16 nebo 18 let dostane infarkt a zemře. Mnoho miminek nepřežije déle než jednu hodinu. Máme obrovské štěstí, že jsme naživu. Je to šílené, že jsme naživu. Za všechny ty roky, co žijete – mohla vás potkat autonehoda, nemoc, spousta věcí – ale my jsme naživu. Proto se musíme smát, bez důvodu, jen proto, že jsme naživu. Jen proto, že žijeme ve stejné době jako Elohim.
Když jsme počati v lůně naší matky, naše DNA je dokonalá. Všechny naše buňky jsou dokonalé. A toto tělo je skvěle uspořádané. Naše buňky se neustále obnovují. Víte to, ale mějte to na paměti, když uklízíte byt. Pokud 2 nebo 3 dny nepoužijete mop ani vysavač, uvidíte prach. Co to je? Odkud to pochází? Ach, dveře byly zavřené, neotevřel jsem okno, na podlaze je prach. Z vašeho těla! Část vašich buněk odpadává, jsou mrtvé. Vše, co vidíte, když se podíváte na mou ruku, je mrtvé. Živé buňky jsou pod nimi a tyhle se chystají odpadnout.
Japonci to vědí – v japonských lázních se drhnou a drhnou, až z nich odpadává kůže. Když se tedy navzájem díváme, vidíme odumřelou kůži. Váš jazyk – neustále se v něm tvoří nové buňky, protože potřebujeme ochutnávat jídlo. Naše buňky v játrech, v žaludku – ty se neustále obnovují.
A stárneme. Co je to stárnutí? Když se buňky množí, dochází k chybám. Vrásky nejsou normální. Když se buňky množí, ach, ty chyby. A to se děje neustále, a proto jsou lidé plní vrásek, ztrácejí vlasy a jsou pokrytí skvrnami. To jsou chyby. Když jsem se narodil, neměl jsem tyhle tmavé skvrny. Postupem času, chyby. Chyby! Smějte se sami sobě – neustále dochází k chybám. Ženy, proč se prsa propadají? Chyby! Muži také – chyby! Všude vrásky, všude.
Stále tedy stárneme. A je úžasné, že si i přes to všechno můžeme užívat života. Celé naše tělo neustále bojuje o to, aby zůstalo mladé, ale nedaří se mu to. Takže se nám všem pomalu zhoršuje stav DNA, stejně jako srdce, a jednoho dne se zastaví.
Stárnutí může nastat už teď! Co tedy můžeme dělat? Smát se! To je stárnutí. Ale tady máme něco věčného – nadvědomí. Nadvědomí nikdy nestárne, protože není jen spojeno s nekonečnem, ono je nekonečno. Nekonečno nikdy nestárne. Neexistuje mladé a staré nekonečno. A my jsme nekonečno. A nekonečno je láska.
Láska, ta pravá láska, nikdy nezestárne. Láska je věčná. Tak ji prožijte! Když ji prožijete, nebudete se moci přestat smát.
